Jak probíhá gynekologické vyšetření

gynekologie_1

Nejpozději v patnácti letech by každá žena měla navštívit gynekologa. Poprvé je to nepříjemné, pro mnohé ženy trapné a ponižující. Ale všichni se shodneme na tom, že pravidelné gynekologické vyšetření je potřebné pro naše vlastní bezpečí. Není radno tyto návštěvy podceňovat. Jak a co vše může dobrý gynekolog včasně odhalit? S kterými všemi problémy vyhledat odbornou pomoc? Jak by mělo správně gynekologické vyšetření probíhat?

Nejprve je dobré podotknout, že základem úspěchu je vybrat si vhodného gynekologa a rozmyslet si, zda chceme chodit k muži či ženě. Je to samozřejmě individuální a každému je příjemné něco jiného. Někdo tvrdí, že gynekolog muž je přirozenější, vzhledem k tomu jakým partiím se věnuje. Další ženy upřednostňují naopak doktorky. A co všechno nás čeká na gynekologickém vyšetření?

Gynekolog je doktor jako každý jiný

Gynekologie je také věda, a tak gynekologické vyšetření neberme jako nutné zlo, ale jako exkluzivní péči. Vždyť už kdysi v pravěku byla žena ikonou rodičky, matky, byla uctívána jako bohyně. Proč tedy gynekologické vyšetření brát jako potupnou, ponižující nutnost? Není třeba se ničeho obávat, pokud zvolíte správného doktora.

Jak má správně probíhat gynekologické vyšetření?

Když jdete na gynekologické vyšetření, měla by vás zdravotní sestra - recepční přijmout, sdělit doktorovi, že o vás vědí a usadit do čekárny. V dobré ordinaci mívá doktor oddělenou přijímací místnost a vyšetřovnu. Nehrozí tak riziko, že byste seděli bez kalhotek s přetaženým trikem přes kolena a diktovaly své potíže. Po úvodním pohovoru ohledně důvodu návštěvy je pacientka uvedena do kabinky, kde odloží vše potřebné pro gynekologické vyšetření. V samotné vyšetřovně se dobrý doktor zdrží všech nemístných poznámek (ano, skutečně nejsou sexuální poznámky u špatných gynekologů nic neobvyklého). Vyšetření samotné by v žádném případě nemělo být bolestivé, pokud ano, jsou jen dvě varianty: buď máte nějaký zdravotní problém a doktor se dotkl citlivého místa nebo je nešetrný. V tom případě už k němu víckrát nechoďte, na změnu gynekologa máte samozřejmě plné právo.

Při běžném gynekologickém vyšetření se používá gynekologické zrcadlo, což jsou v podstatě nerezové kleště s malým zrcadélkem pro lepší viditelnost. Při preventivní prohlídce je to jediný nástroj, který se zavádí. Je-li vše v naprostém pořádku, vyšetření trvá jen pár minut. Pokud jdete za gynekologem s konkrétním problémem, délka vyšetření závisí na závažnosti problému.

Příznaky indikující, že je třeba navštívit doktora

Co vše nám může napovědět, že nastal čas navštívit odborníka? Příznaků je celá řada, ty výrazné jako svědění, vyrážky, krvácení mimo dny menstruace, případně menstruaci mimo obvyklý termín, známe asi všechny. Ale některé příznaky mohou být schované na neočekávaných místech na našem a v našem těle. Například přílišná únava, zvýšený výskyt akné a dalších zánětlivých pupínků na těle až po malé vředy mohou indikovat závažná onemocnění právě oněch důležitých partií. Jedná se například o záněty vejcovodů, vaječníků, polyp děložního hrdla. Začínající příznaky mohou být jen slabý výtok, únava, bolesti v horním podbřišku a podobně. Nevyplácí se jakékoli příznaky podceňovat a objednat se ihned k doktorovi, jelikož bychom si pak mohly vysloužit i pěkných pár týdnů v nemocnici. Jak se říká, zdraví máme jen jedno.

Velmi častým problémem žen v jakémkoli věku je bolestivá menstruace. I ta se dnes už dá řešit nejen babskými radami (teplé mléko, meduňka, kozlík lékařský, mateřídouška, horký med), ale například úpravou antikoncepce či jejím nasazením. Ta ve většině případů bolestivou a nepravidelnou menstruaci upraví. Důležité je zvolit správný druh antikoncepce, v čemž nám opět poradí dobrý lékař. Někdy je třeba vyzkoušet více různých značek a druhů. Věta, kterou jsme ještě nedávno mohly od doktorů běžně slýchat: „To musíte vydržet, po dětech se to možná spraví.“, dnes již naštěstí neplatí. Naštěstí je medicína tak pokroková.

U žen ve vyšším věku, které již nechtějí děti, se dá zavést druh nitroděložního tělíska, který také ve velmi vysokém procentu napomáhá upravit menstruační cyklus a jeho projevy. V neposlední řadě dnes existují medikamenty a doplňky stravy na tzv. PMS - premenstruační syndrom. Do nedávna si všichni mysleli, že je to jen rozmařilost nás žen. Nedávno však vědci přišli na to, že se jedná o nemoc, která se může projevovat v různých extrémech a stádiích. Je to civilizační choroba, která má původ v našem příliš zrychleném životě. A i na naše podrážděné nálady, kdy nenávidíme celé okolí a samy sebe, už existují léky. Opět vám je pomůže vybrat a doporučí váš lékař.

AIDS

Jelikož je řeč o gynekologii a prevenci v tomto oboru, nesmíme opomenout dnes už silně medializovanou, ale přeci nedostatečně prevence schopnou nemoc - AIDS. Ne vždy se můžeme nakazit pohlavně, ale ve většině případů tomu tak bývá. Na preventivní testy můžeme zajít jak na gynekologii, tak i do anonymních center, kde nám odběry a analýzu udělají anonymně a zdarma. Není radno riziko podceňovat, hlavně pokud střídáte více partnerů. Nikdy nevíte, s kým se muž vyspal před vámi a zda dodržel všechny zásady bezpečného sexu. Alespoň vy byste se měla mít natolik ráda, že s cizím mužem použijete raději dva kondomy nežli žádný. To je samozřejmě nadsázka, ale o zdraví tu už jedno přísloví padlo. Takže chodit na pravidelné odběry krve na AIDS (inkubační doba jsou tři měsíce) je více než nezbytné. Stejně jako docházet na preventivní gynekologické vyšetření.

Gynekologické vyšetření je nezbytnou součástí života ženy

Nebojte se gynekologů, jsou to doktoři, kteří léčí naše nejcitlivější místa. Opatrují naše možnosti mateřství a sexu. Pečují o naše nenarozené děti a nás samotné. Když si vyberete správného doktora, který vám bude sedět, pominou ony pocity ponížení a studu, a vy budete mít díky pravidelným prohlídkám o starost méně.

Rozbalit všechny příspěvky
Nový komentář
Zpracovávám...

Odesláním komentáře souhlasíte s pravidly diskuze.

Miroslav Staněk
12. 12. 2013

Bída gynekologie a lékařství všeobecně.

Respekt studu pacienta všeobecně ve zdravotnictví, v gynekologi, urologii, proktologii a pod. zejména, aneb co se medikům na fakultách a sestrám na zdravotních školách zřejmě nepřednáší, ale co jsou povinni vědět a tedy co se přednášet (jednou – co nejdřív začít) musí.
Doktoři nejsou žádné nadpřirozené, éterické, bezpohlavní bytosti, jsou to „od přírody“ obyčejní lidé. Studium medicíny nebo speciálně gynekologie ještě nikoho nezbavilo sexuální vnímavosti, pohlavního pudu. Neudělalo z žádného muže či chlapa eunucha. Stejně tak u žen. Nelze tedy vůbec přijmout, akceptovat či věřit, že doktor má, jak oni říkají, „neosobní“ přístup k pacientovi (z reálně biologického a psychologického hlediska je takové tvrzení nesmysl. přetvářka a lež, klamání druhých i sebe sama) a je jisté, že si „na své" přijde. Jinak řečeno: Kdyby stěny ordinací (ambulancí) mohly nebo uměly mluvit… Rovněž tak významové spojení „falešný stud“ je jejich nesmyslným, hloupým propagandistickým výmyslem. Člověk se buď stydí, nebo, je-li citově dementní, retardovaný, nebo jakkoliv necitlivý, se nestydí. Stávající praxe je, především ve zmíněných oborech, pro mnoho žen a manželských párů psychickým tlakem na rezignaci na stud a osobitost citového založení, zásahem do rodinného života a tedy velkou, ba nesnesitelnou psychickou zátěží. Stud je přirozený cit a jeho umrtvování či potlačování a v jejich důsledcích jeho absence činí člověka psychicky, specielně citově, deficitního a patří do prostředí vykřičených domů a lehkých žen. Bez studu má člověk neúplnou, deformovanou, zmrzačenou, psychickou – citovou výbavu. Tato manýra přežívá z dob, kdy povolání lékařky bylo ženám jen velice těžko přístupné a tedy šlo o vzácné výjimky a lékařství ve všech oborech bylo považováno prakticky za čistě mužskou záležitost. Gynekologie prováděná muži, bez respektu tohoto citu, bez ohledu na citové založení klientů, jako by tvor mužského (a ne, jak je logicky přirozené, opačného, tedy žena) pohlaví byl předurčen (od kdy, kým, čím???) pro výkon této činnosti, je mírně řečeno, s odpuštěním, prasárna. Neochota doktorů diferencovat lidské osobnosti i podle jejich citového založení, v oblasti osobní intimity, zejména sexuality a nahoty, ukazuje na jejich etickou, kulturní a intelektuální úroveň. Jednou ze základních dimenzí lidství je také estetické vnímání. Jak v tomto ohledu se to má s činností (gynekologií) při níž je ženám přikazováno, aby exhibovaly svoji nahotu a nechaly se osahávat příslušníky opačného pohlaví, cizím mužem (chlapem), není nutné rozvádět. Nejenže by měl být pacient dotazován na přijatelnost toho či onoho vyšetřovacího (diagnostického) a terapeutického postupu, měl by s ním být dohodnut a výslovně vyjádřeno stanovisko pacientky (-a); oni ani tehdy, kdy je pacient iniciativní v této komunikaci, dávají znát, že jsou to oni, kdo bude pískat a pacient bude podle nich skákat protože jej „mají v hrsti“. Vytvářejí tím pro pacienty zábrany, kvůli nimž pacient návštěvu lékaře odkládá, váhá. Tento moment je stejně tak neslučitelný s humánním posláním medicíny, s jejím humanitním základem. Evidentně si osobují právo jakékoliv manipulace s pacientem. A je jejich zřejmým přesvědčením, že je nikdo a nic nedonutí k slušnosti. Je to chyba či přesněji špatnost systémová. Je ale prostředí doktorské tak strnulý, zkostnatělý aparát, navíc organizovaný systémem vzájemného zaštiťování (obdobně jako u mafií), že není schopen jakýchkoliv reforem svých zaběhnutých praktik, vedoucích k jejich polidštění, či zlidštění sám od sebe ze svého zamýšlení se a uvědomění a ze své iniciativy. V oblasti etického „myšlení“ jsou doktoři v nějakém ani ne středověku, jako spíš v nějakém prehistorickém dávnověku v protikladu k pokroku v oblasti jejich technického vybavení. Ve věci respektu lidské důstojnosti v smyslu obsahu tohoto dokumentu jde o zneužívání obav lidí o svoje zdraví a tím způsobem o zneužití důvěřivosti občanů – pacientů. Je to citové vydírání v pravém smyslu toho slova. Aby se mohlo něco změnit, musí to být od doktorů vyžadováno pacienty. Nestyďte se tedy jedíné: Připomenout doktorům, že cokoliv, co vám navrhují nebo od vás žádají máte právo odmítnout, že se stydíte, že je to naprosto přirozené, že je to vaše nezadatelné přirozené právo a jejich povinností, plynoucí z humanitní povahy, z humanitního základu jejich povolání, které jim nikdo nevnucoval, je toto vaše právo bez zaujetí, bez nevraživosti či jakékoliv averze vůči pacientovi respektovat. Nesmějí pacientovi přikazovat. Vše musí být záležitostí dohody a pacientova jasného a dobrovolného, nijak nevynuceného (ani psychickým nátlakem zastrašovaného ) souhlasu.

Miroslav Staněk
8. 1. 2014

Respekt studu ve zdravotnictví.

Tato úvahou navazuje na dřívější dokument s názvem „Respekt studu pacienta všeobecně ve zdravotnictví, v gynekologii, urologii, proktologii
a pod. zejména“,
Je mnoho věcí, které se člověku v životě již nabídly a dále nabízejí k promyšlení. Předmětný problém tedy není jediný. Je to však záležitost, která až příliš komplikovala a komplikuje lidem život. Proto není důvod k tomu aby se o ní přestalo přemýšlet. Takovým problémům není radno dopřávat klid. Vytrvale a trvale. Vždyť jde o lidi, o to jak s člověkem budou doktoři jednat a zacházet Další otázky a další pohledy na problém, které se jeví jako potřebný doplněk k tomu, co již bylo ve shora zmíněném dřívějším dokumentu řečeno, je touto úvahou doplněno.
Někdy v 70. létech min. stol. vycházel časopis Mladý svět. Časopis měl v každém čísle diskusní stránku pro čtenáře. V jednom z čísel se v této diskusi některý ze čtenářů kriticky zmínil o výroku nějakého doktora nebo studenta medicíny, že: „Když se to tak vezme je žena jenom lidská samice“. Ukazuje to, že právě tento výrok dokonale vyjadřuje pohled dnešního (jako tehdejšího) doktora na hodnotu života lidské bytosti (posuzováno podle jejich skutků). Čtenář nijak neskrýval své pohoršení. Nebylo těžké toto jeho rozhořčení pochopit a do jisté míry i sdílet. Ale vede to k uvědomění, jak mnoho žen, tím, že svůj stud znásilňují se vlastně zbavuje jedné ze základních hodnot svého lidství a shora zmíněnému výroku medika tak dává za pravdu. Nemalý vliv na jejich rozhodování má to, že tím nevybočují ze „stáda“, z davu. Nějaký projev osobní individuality v jejich argumentaci není znát. A ta jejich „argumentace“ je zjevně „opsána“ od „argumentace“ doktorské propagandy, která je projevem snahy udržet veřejnost v nevědomosti, neinformovanosti.. Jsou uváděny stále dokola ta stejná otřepaná a prokazatelně nepravdivá tvrzení, že doktor má k pacientovi (blíže neobjasněný) neosobní přístup, že žádný doktor ze zásady nikdy zbytečně neosahává, či neprohlíží člověka na nejintimnějších místech, a že pacientův stud je ze své podstaty falešný. Kdyby to nebylo k pláči, pak by to bylo i k smíchu. Stud je ryze lidská schopnost a je to dar, který má významnou funkci a smysl. Lze pochybovat, že někdo může nabídnout příklad studu nějakého jiného živočicha. Stud je v neposlední řadě také regulativ fungující jako zábrana proti nepatřičnému chování člověka. Určitě nejen, ale především v oblasti intimity. Je také faktorem lidské důstojnosti a proto si zasluhuje velice pozorného a šetrného zacházení..
V prvním (shora zmíněném) dokumentu bylo řečeno, že doktoři rádi označují svoje povolání jako umění, a že jedním z kritérií, která umění charakterizují je jeho estetický charakter, obsah, či rozměr. Speciálně v medicíně je tento fenomén určován v první řadě respektem studu a má na pacienta,na rozdíl od plácání o falešném studu apod. uklidňující vliv. Zkusme z tohoto hlediska pohledět na praktiky doktorů, co se týká zacházení s pacientem a zejména v takových oborech, které jsou lokalizovány do intimních míst lidského těla. Není snad gynekologické „vyšetřování“ z technického a estetického i etického hlediska obdobou úkonu hospodáře, který ohledává, osahává slepici (tedy samici), zda má či nemá v kloace vejce. A buďme v tom upřímní. Je to příklad ukazující jak se doktoři chtějí a umějí (tedy spíš nechtějí) zamýšlet nad aspekty své činnosti. S humorem bývá žena z podstaty svého pohlaví označována jako slepice. K problému ženství (ženské otázky), je však zapotřebí přistupovat s vážností. Jeho zlehčování neprospívá dobré věc. M.J. Husovi se připisuje výrok, že společnost klesne tak hluboko, jak ji nechá klesnout žena. Poslední stav a vývoj společnosti z hlediska tohoto problému ukazuje, že právě proto nelze formování společnosti ponechat pouze ženám. Správné a dobré celkové fungování společnosti je v zájmu každého člověka bez rozdílu pohlaví.
Je evidentní, že styl doktorské činnosti se zakládá na přísloví, že účel světí prostředky. Nejenže lidstvo už dávno ví, že toto přísloví nemá absolutní platnost, ale je nutno v tom smyslu vzít na vědomí, že humánní nebo humanistické účely světí jenom humánní či humanistické prostředky.
Pokud jde o strnulost zdravotnického aparátu, je možno jako příklad uvést z poslední doby dva problémy. Zrušení obvodní příslušnosti pacienta k doktorovi (obvodní systém) a přítomnost otců u porodu. V prvním případě vedli doktoři zuřivý boj o to, aby obvodní systém, který znemožňuje volbu doktora pacientem zůstal zachovaný. Život ale byl rozumnější a tento antihumánní systém byl po dlouhých tahanicích a obstrukcích z řad doktorů přece jen zrušen. V případě druhém to zpočátku vypadalo jako v prvním případě, ale když zde začal rozum vítězit a odpůrci této možnosti přec jen museli ustoupit, tak si vymohli aspoň to, že to bylo prohlášeno za tzv. „nadstandard“ a v duchu výroku, „když tatíci a maminy chcete aby u porodu byli oba rodiče, tak si to tučně zaplatíte. Prostě aspoň se vám pomstíme. Ptejme se jakým právem? Což původcem života není lidský pár? Jakým právem má být otec odstaven od události zrození svého potomka. On se snad někde toulal nebo zahálell, když se zakládal ten nový život? Kde ten chlap byl, když bylo dítě počato? A snad nemá se otec rovným dílem podílet na dalším růstu a výchově svého potomka? Tak jaký nadstandard?. Tyto příklady ukazují, že doktoři nejsou ti, kteří by pozitivně ovlivňovali (chtěli ovlivnit) vývoj humanity či humánnosti ve své profesi. A na tuto skutečnost by měla být zaměřena pozornost veřejnosti v neposlední řadě. Uvedené příklady názorně ukazují že jsou to doktoři, kteří se udýchaně plazí s vyplazeným jazykem za společenským vývojem pozitivních humanistických změn. Ba naopak, že takové změny snad nikdy nejsou v doktorských představách vítány. Ale někdy jsou přec jen iniciátoři pokroku. Tady můžeme jako příklad vidět jejich angažovanost v potratové politice. Dalším příkladem může být jejich arogantní a bezohledná iniciativa v boji za splnění svých platových vizí (akce „děkujeme odcházíme“). Je to ale pozitivní humánní pokrok?
Antický lékař Hippokrates žil v 5. století př.Kr.. Jeho známá přísaha vydržela, byla respektována až do započetí komunistické vlády (dva a půl tisíce let), kdy byla nahrazena tzv. Doktorskou sponzí, v níž adept lékařství např. slibuje Československé socialistické republice a jejímu lidu: především to, že si bude vědom poslání vědy pro socialistickou společnost… Ostatní fráze jsou zde tak všeobecně formulovány, že se doktor vlastně nezavazuje k ničemu, protože vše je ponecháno na jeho subjektivním názoru, či výkladu který, jak známo, je příliš pružný. Novější sponze je pak pouze obměněna tím, že je z ní vymazána jen ta socialistická fráze. V Hippokratově přísaze můžeme naproti tomu číst:: Způsob svého života zasvětím podle svých sil a svědomí prospěchu nemocných a budu je chránit před každou úhonou a bezprávím. Ani prosbami se nedám pohnout k podání smrtícího léku, ani sám nedám k tomu nikdy podnět.. Stejně tak neposkytnu žádné ženě prostředek k vyhnání plodu… Jak vidno není divu, že Hippokratova přísaha se v naší společnosti, kde doktoři sami jsou pachateli bezpráví (a dalších z Hippokratova výčtu neřestí) na pacientech, leckomu nehodí do krámu (prý zastarala). Poukazy pacientů na žalostný stav etiky v jejich oboru jsou jimi bagatelizovány, ironizovány a ignorovány. Mělo by být tedy obnovení respektu Hippokratovy přísahy, úsilí o její renesanci, věcí všech vzdělaných, poctivých, čestných, úhrnem slušných lidí. Dnes už snad takoví lidé už nežijí? Nebo je jich tak málo?
Miroslav Staněk

Śíření je volné (nepodléhá žádným omezením) a doporučené.
.
EEO – Edice etické osvěty.

Miroslav Staněk
14. 1. 2014

Vzhledem k tomu, že první - horní příspěvek je neúplný, dovoluji si ho zde prezentovat znovu jako úplný. Promiňte mi to opakování. Lze-li, pak prosím správce stránek o odstranění toho prvního neúplného, za což děkuji.
A nyní slíbený, úplný, na nějž ten předchozí navazuje:

Respekt studu pacienta všeobecně ve zdravotnictví, v gynekologi, urologii, proktologii
a pod. zejména,
aneb co se medikům na fakultách a sestrám na zdravotních školách zřejmě nepřednáší,
ale co jsou povinni vědět a tedy co se přednášet (jednou – co nejdřív začít) musí.

Jako všichni zdraví lidé, i doktoři a zdravotnický perzonál nejsou žádné nadpřirozené, éterické, bezpohlavní bytosti, jsou to „od přírody“ obyčejní lidé. Studium medicíny nebo speciálně gynekologie ještě nikoho nezbavilo sexuální vnímavosti, pohlavního pudu. Neudělalo z žádného muže či chlapa eunucha. Stejně tak u žen. Nelze tedy vůbec přijmout, akceptovat či věřit, že doktor má, jak oni říkají, „neosobní“ přístup k pacientovi (z reálně biologického a psychologického hlediska je takové tvrzení nesmysl. přetvářka a lež, klamání druhých i sebe sama) a je jisté, že si „na své" přijde. Jinak řečeno: Kdyby stěny ordinací (ambulancí) mohly nebo uměly mluvit.... Rovněž tak významové spojení „falešný stud“ je jejich nesmyslným, hloupým propagandistickým výmyslem. Člověk se buď stydí, nebo, je-li citově dementní, retardovaný, nebo jakkoliv necitlivý, se nestydí. Stávající praxe je, především ve zmíněných oborech, pro mnoho žen a manželských párů psychickým tlakem na rezignaci na stud a osobitost citového založení, zásahem do rodinného života a tedy velkou, ba nesnesitelnou psychickou zátěží. Stud je přirozený cit a jeho umrtvování či potlačování a v jejich důsledcích jeho absence činí člověka psychicky, specielně citově, deficitního a patří do prostředí vykřičených domů a lehkých žen. Bez studu má člověk neúplnou, deformovanou, zmrzačenou, psychickou – citovou výbavu. Tato manýra přežívá z dob, kdy povolání lékařky bylo ženám jen velice těžko přístupné a tedy šlo o vzácné výjimky a lékařství ve všech oborech bylo považováno prakticky za čistě mužskou záležitost. Gynekologie prováděná muži, bez respektu tohoto citu, bez ohledu na citové založení klientů, jako by tvor mužského (a ne, jak je logicky přirozené, opačného, tedy žena) pohlaví byl předurčen (od kdy, kým, čím???) pro výkon této činnosti, je mírně řečeno, s odpuštěním, prasárna. Neochota doktorů diferencovat lidské osobnosti i podle jejich citového založení, v oblasti osobní intimity, zejména sexuality a nahoty, ukazuje na jejich etickou, kulturní a intelektuální úroveň. Jednou ze základních dimenzí lidství je také estetické vnímání. Jak v tomto ohledu se to má s činností (gynekologií) při níž je ženám přikazováno, aby exhibovaly svoji nahotu a nechaly se osahávat příslušníky opačného pohlaví, cizím mužem (chlapem), není nutné rozvádět. Nejenže by měl být pacient dotazován na přijatelnost toho či onoho vyšetřovacího (diagnostického) a terapeutického postupu, měl by s ním být dohodnut a výslovně vyjádřeno stanovisko pacientky (-a); oni ani tehdy, kdy je pacient iniciativní v této komunikaci, dávají znát, že jsou to oni, kdo bude pískat a pacient bude podle nich skákat protože jej „mají v hrsti“. Vytvářejí tím pro pacienty zábrany, kvůli nimž pacient návštěvu lékaře odkládá, váhá. Tento moment je stejně tak neslučitelný s humánním posláním medicíny, s jejím humanitním základem. Evidentně si osobují právo jakékoliv manipulace s pacientem. Z pacientů si dělají prostituty a prostitutky. A je jejich zřejmým přesvědčením, že je nikdo a nic nedonutí k slušnosti. Je to chyba či přesněji špatnost systémová. Je ale prostředí doktorské tak strnulý, zkostnatělý aparát, navíc organizovaný systémem vzájemného zaštiťování (obdobně jako u mafií), že není schopen jakýchkoliv reforem svých zaběhnutých praktik, vedoucích k jejich polidštění, či zlidštění sám od sebe ze svého zamýšlení se a uvědomění a ze své iniciativy. V oblasti etického „myšlení“ jsou doktoři v nějakém ani ne středověku, jako spíš v nějakém prehistorickém dávnověku v protikladu k pokroku v oblasti jejich technického vybavení. Ve věci respektu lidské důstojnosti v smyslu obsahu tohoto dokumentu jde o zneužívání obav lidí o svoje zdraví a tím způsobem o zneužití důvěřivosti občanů – pacientů. Je to citové vydírání v pravém smyslu toho slova. Aby se mohlo něco změnit, musí to být od doktorů vyžadováno pacienty. Nestyďte se tedy jedíné: Připomenout doktorům, že cokoliv, co vám navrhují nebo od vás žádají máte právo odmítnout, že se stydíte, že je to naprosto přirozené, že je to vaše nezadatelné přirozené právo a jejich povinností, plynoucí z humanitní povahy, z humanitního základu jejich povolání, které jim nikdo nevnucoval, je toto vaše právo bez zaujetí, bez nevraživosti či jakékoliv averze vůči pacientovi respektovat. Nesmějí pacientovi přikazovat. Vše musí být záležitostí dohody a pacientova jasného a dobrovolného, nijak nevynuceného (ani psychickým nátlakem, např. zastrašováním) souhlasu. Mimo jiné také za to jsou placeni.Toto by si měl každý pacient uvědomit a na tom si u doktora stát, či na tom trvat. V žádném případě nestát před doktorem jako ponížený prosebník.
Skutečnost, že toto se děje v 21. století, kdy antropologové a filozofové – humanisté a etikové se zamýšlejí nad originalitou a jedinečností lidské bytosti, že se to děje v oboru, který má být službou tomuto unikátnímu fenoménu, nad tím každému soudnému člověku zbývá jenom nechápavě kroutit hlavou. Takový stav by se dal chápat jako nouzový, a nevyhnutelný, jako provizorium v polních lazaretech za prvními liniemi na bojištích světových válek, nikoliv však jako společenská norma chování člověka v období hlubokého míru v životě lidské společnosti. Chování doktorů v současném systému jejich činnosti, v němž mají prakticky zajištěnu nepostižitelnost a beztrestnost za jakoukoliv jejich nepřístojnost, naprosto ignoruje běžné normy slušnosti ve společenském životě, v mezilidských stycích. Kde jinde najdeme případy, že ten, kdo vstupuje do intimní sféry druhého člověka si vyhrazuje právo nebrat ohledy na jeho názory a především na jeho cítění a diktovat svoji hegemonii v tomto kontaktu, jak tomu je u doktorů v jejich jednání s pacientem?
Nakonec stojí za zjištění i to, kolik doktorů vůbec ví o Úmluvě o lidských právech v biomedicíně a Úmluvě na ochranu lidských práv a důstojnosti lidské bytosti v souvislosti s aplikací biologie a medicíny Rady Evropy z Ovidea 1997, které ČR ratifikovala a o Kodexu práv pacienta (všechny tyto dokumenty jsou k dispozici na internetu). Kolik doktorů tyto dokumenty mělo v rukách, kolik jich je četlo a co si o nich myslí. Skutečnost je taková, že vám doktoři dají znát, že jim s nimi můžete vlézt na záda. A takový postoj a chování doktorů týkající se etických principů, který je opovrhováním lidskou důstojností, zasluhuje adekvátní reakce pacientů.
Toto vše nabízíme k zamyšlení a pro uvědomnění si toho, že pacient nemá a nesmí být ani není v kontaktu s doktorem bezprávnou bytostí, ale občanským partnerem. A že pán doktor není totéž co pán bůh. Což, jak je všeobecně známo, velká většina doktorů dodnes nepochopila. Nenechejte si od nich vnutit fikci, že jsou něco co ve skutečnosti nejsou, protože vůbec nemohou být. Bylo by to k vaší škodě.

Volné šíření tohoto textu je urgentní a doporučené.

M. Staněk, EEO – Edice Etické Osvěty

Následujících vyznání, či vzdechů najdete na internetu v diskusích na předmětné téma bezpočet. Zde je jen malá ukázka. Jak je to tedy se studem u pacientů (-tek) a všeobecně „neosobním přístupem“ k pacientům u doktorů, jimi bohorovně deklarovaným?
=============================================================================
Katchitka: neprijemny lekar Přidáno: 4. května 2007
Na gynekologii jsem chodila od 12ti let do 17ti k jedne gynekoložce, lékařka pak zemřela a já se musela přihlásit k jinému doktorovi, kde jsem byla jen jednou. vyšetření od něj bylo nepříjemné. jeho chování, hlazení po nohách a na oněch místech mi bylo dost nepřiíemné, až jsem si říkala, jestli není tak trošku úchylnej. teď už jsem nebyla na gynekologii skoro 4roky, protože v našem městě na gynekologii nepřibírají nikde. Moc pacientek, žádná volná místa, takže nevím co mám dělat. dojíždět 60km na gyndu je problém, zvlášť, když mám práci takovou jakou mám.
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
No ja tam jdu tedka 26.2. poprvy uplne se bojim a hlavne stydim...je to takovy divny pred nakym cizim chlapem roztahovat nohy:(:(:( pa vendy
06.01.2009 - 15:19
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
anonym
prominte to kdyz neni pana, je namysli co tim hmatem a zrakem? to se ji dotyka rukama???diky
16.10.2008 - 20:24
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
anonym
Panebože, já se hrozně stydím jen to čtu. Ke gynekologovi ještě nechodím (je mi 15), ale když se doma stydím svléknout se i před mamkou, tak se začínám bát, abych jednou neudělala v ordinaci nějakou trapnou scénu.
18.09.2008 - 18:26
anonym
já pujdu ted behem týdne poprvé a abych řekla pravdu trochu se bojím, jsem ješte panna, je mi 15 a proste jsem ješte vyklepaná. Jinak mám se nejak oholit? A podle me je jedno jestli to je chlap nebo žena ale chtelo by to aby to byl nekdo sympatický a mladý, protože k nejakýmu dedkovu starýmu bych fakt jít nechtela...
12.07.2008 - 21:26
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Strakatý pes
Díky bohu za to, žes mně udělal mužem!!! :-D
25.04.2008 - 22:18
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Sirius
Tak já chodím k ženě a troufám si tvrdit, že je jedna z nejlepších u nás ve svém oboru... Milá, příjemná, chápavá a podá přesně to vysvětlení, kterému rozumíte. Možná proto není tak jednoduché se k ní objednat:-D Nabito až po strop. Jinak jsem za první prohlídku neplatila... podle zákona je jedna prohlídka do roka placená státem.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------3. 4. 2006 16:57:49, Blanka. Ach jo.. Už vás někdy napadlo, že ani doktoři nejsou vždy úplně neutrální? Jeden (ke kterému už proto nechodím) mi začal "diagnosticky" tak dlouho žmoulat poštěváček a přitom mi "vyšetřoval" vagínu, až jsem se udělala... Byla jsem dlouho bez partnera, mohla to být jen minuta. Ale k tomu to stačilo. Ostuda, trapas... A on se jen tak blbě usmíval.
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
puero
Eh......eh......éééh a ještě jednou Eh a úff! Ještě že su chlap. Zoriku máš moje uznání...popularizovat gynekologii je poměrně odvaha. Přiznám se, že jsem si to chtěl přečíst, jen abych se poučil, co se tam prohlíží (jsem úchyl) ale pochopil jsem, že pro holky, co tam jdou poprvé je to okamžik vrcholné odvahy a nervů se nestydět. Pff. Klobouk dolů jo a k tomu zubaři, no kdyby gynekologii dělal zubař, a obráceně, polohovací křeslo jakékoliv barvy by muselo nutně působit jako mučidlo. Brrr!
16.10.2008 - 20:02
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Je podľa teba normálne, že žiarlim na partnerkinho gynekológa? Neviem, prečo je mi to stále nepríjemné a stále nad tým rozmýšľam, čo tam s ňou asi tak robí pri vyšetrení. Viem že mi je manželka verná a viem aj to, že on je lekár a je to jeho práca ale aj tak. Keď viem že tam ide, niekedy skoro až šaliem a stále premýšľam nad tým a predstavujem si to ako to tam prebieha. Jednoducho mi vadí, keď jej cudzí muž dotýka na prsiach a pchá do nej všelijaké tie jeho nástroje. Rozprával som sa s ňou o tom povedala mi že je s ním ako s lekárom nadmieru spokojná a chodí k nemu od svojich 16 rokov a nemá dôvod meniť na gynekologičku, ja naozaj neviem či som normálny a čo mám robiť, asi sa budem musieť naučiť s tým žiť aj keď je to pre mňa veľmi ťažko, prosím ťa poraď mi...
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Ahoj , vcelku Tě chápu . Mám podobný problém a taky nevím jak ho řešit . Snad když si s manželkou promluvíš to pochopí a třeba opravdu lékaře na lékařku změní . Moje paní chodí na prohlídky ke gynekoložce a bylo to v poho . Vůbec mě nenapadlo se nad tím pozastavovat . Teď přišla s tím že půjde na drobný zákrok ke gynekologovi a už to tu je . Nemůžu jí nic vyčítat, dlouho jsem se trápil sám a nechtěl jsem se o tom bavit aby si nemyslela že jsem blázen . Pak jsem jí to na její naléhání proč jsem takový divný vyklopil . Nevím jak to vezme ale je to jedno . Bludy o tom že je to doktor nefungují , je to především člověk a chlap jako každý jiný . Problém je v tom že to vadí spoustě chlapů ale málokdo to přizná .

Šíření tohoto dokumentu je prospěšné, žádoucí a doporučené.

EEO – Edice etické osvěty

Shatavari zmírňuje menstruační bolesti

mens

Podráždění, akné, oteklé nohy, nafouklé břicho či třeba bolestivé křeče. Přicházejí každý měsíc, a pokud se neobjeví, znamená to…

Při problémech s imunitou pomůže kozí kolostrum

koza_1

Problémy s imunitou řeší čas od času většina Čechů. Kdyby nebylo pošramocené imunity, neměli bychom celou řadu našich zdravotních…

Detoxikace pomocí Triphaly je vhodná po celý rok

triphala_1

Detoxikace organismu je spojována obzvláště s obdobím jara. Detoxikovat tělo však můžeme v kterémkoli ročním období podle naší…


Prevence je bezesporu nejúčinnější metodou ochrany proti pohlavním nemocem. Co však čeká postiženého, pokud již choroba propukla? Portál Pohlavní nemoci a jejich příznaky vám přináší užitečné informace nejen o léčebných metodách.